Kdy je ten správný čas?

Kdy je ten správný čas?

Jak si tak hubnu, tak různě přemýšlím o hubnutí a všem, co s tím souvisí.  Povídám si s lidmi a často se hovor stočí právě k tomuto tématu. A já poslouchám, jak jsem dobrá, ale že jim to nejde, protože: chodí do práce a nemají čas na dietu, nebo jsou na mateřské a to víš, s dětma to nejde, nebo jsou to ženy starší a to je pak ve stylu – no jo, tobě se to hubne, ty jsi ještě mladá, ale co já, mě už to tak nespaluje! A já si tak přemýšlím, kdy je vlastně ten správný čas, kdy všechno dobře funguje a hubne se jedna radost???

ŽE BY TO BYLO MLÁDÍ – PUBERTA A DOSPÍVÁNÍ?

V tomto období obezitu nebo nadváhu většinou příliš lidí neřeší. Kdo byl obézní dítě (např. já), tak z toho v pubertě většinou vyroste. Nemoci nejsou typické, pohybu je v tomto věku většinou hodně (i když v dnešní době už to přestává být pravidlem) a tak většinou zbývá jako problém správná strava. I kdyby člověk chtěl změnu, je odkázán na to, co se vaří doma. A to je velký problém, pokud pocházíme z rodiny, kde se vyvařuje klasická poctivá kuchyně.

ČASNÁ DOSPĚLOST?

Vyletíme z hnízda a najednou stojíme na vlastních nohách, přesto většina lidí pokračuje v životě, na který je zvyklá. Co se stravy týče, tím si myslím, že to platí ještě víc. Prostě jíme to, co jsme naučeni z domova. Takto to bylo u mě také. Začala jsem pracovat, poznala jsem svého budoucího manžela, osamostatnili jsme se a já vyvařovala samé dobroty – a váha letěla nahoru. Jenže na dietu přece není čas, vždyť chodím do práce a mám dalších milion aktivit, tak jak to mám stíhat? Ještě pracuju na směny, tak to se nedá nic dělat. A navíc ještě jedna super výmluva mě v tomto období dosti napadala – přece chci mít děti, to určitě přiberu, tak to pak zhubnu najednou, teď by to přece byla zbytečná práce!

MATEŘSKÁ DOVOLENÁ?

To je období, ve kterém se teď momentálně nacházím. Také mám spoustu kamarádek a známých, které mají malé děti, takže o tom dosti vím. Na jednu stranu je to životní situace na hubnutí plná nástrah a negativ (maminky jsou stále doma, pohybu je většinou méně, vyvařuje se pro děti – které nechávají spoustu zbytků, jež je nám líto vyhodit a navíc nás trápí nadbytečná kila po porodu).  Také slýchám a sama dobře vím, co to teprve znamená nemít čas na cokoliv. Prostě péče o rodinu a domácnost často vyplňuje veškerý čas nás maminek, tak kde ještě vzít čas na cvičení  a dietu? Takže si vesele kyneme dál a utěšujeme se tím, že až děti povyrostou, bude víc času na sebe a pak se tedy do toho boje s kily pořádně opřeme!

KDYŽ MATEŘSKÁ DOVOLENÁ SKONČÍ?

Každý mi říkal, ať se nebojím, že po mateřské nastoupím do práce a váha půjde dolů sama, tak jsem se na to těšila. Když mi první dcerka odrostla a já nastoupila zpět do zaměstnání, zjistila jsem, že to tak slavné není. Samo dolů nešlo ani deko a já se musela hodně snažit, abych aspoň trochu shodila. Skloubit rodinu, domácnost, práci a hubnutí mě stálo velké úsilí. Po půl roce jsem znovu otěhotněla, takže jsem se zase šoupla o odstavec výše.  Vše, co jsem předtím těžko shazovala bylo zpět a já znovu na startu.

Abych dokončila svou úvahu, chvílema si také myslím, že třeba až už budou děti velké a samostatnější, a já konečně získám zpět nějaký čas pro sebe a své zájmy, tak to hubnutí půjde skvěle. Ale stesky žen o generaci starších mě vyvádí z omylu. Potýkají se se stejnými problémy jako já dříve či dnes a to je ten zpropadený čas a uhoněná doba a navíc se přidávají zdravotní problémy, které omezují v pohybu nebo rovnou způsobují nárůst váhy. Zmíním také finanční problémy, kdy prostě nejsou peníze na zdravější stravování a platby za fitness centra.

Tak se vracím zpět ke své původní otázce – kdy že je ten nejlepší čas na hubnutí?????????

Myslím, že nikdy, pokud máme dostatek výmluv na to, proč to nejde, a myslím si, že vždy, pokud máme dostatek nápadů a motivace, jak by to jít mohlo.

Proto jsem se rozhodla už nečekat na to, až přijde vhodná doba, ale tu vhodnou dobu jsem si sama udělala. I se 2 malinkými dětmi, velkou domácností a spoustou práce, absolutním nedostatkem volného času. Prostě když se chce, tak to jde.

Jen musíme správně seřadit priority v našem životě. Rozhodnout, co je v danou chvíli v našem životě podstatné. Já jsem se za žádnou cenu nechtěla ošidit o aktivity se svojí rodinou, práce v domácnosti a okolo domu je nutnost, která nepočká (prostě vařit, prát, uklízet, atd. se musí stále). Takže ten zbyteček času, který bych věnovala svým koníčkům a relaxaci jsem obětovala hubnutí – především cvičení. Příprava stravy a plánování jídelníčku mi zabíralo více času hlavně ze začátku, teď už minimum, už jsem se to za těch 8 měsíců naučila.

A musím říct, že se na to dívám pozitivně. Ano, hubnutí mě stálo hodně úsilí a časového presu, ale snaha přinesla své ovoce. Dosáhla jsem svého cíle. Naučila jsem se jíst zdravě a dietně, tak že nestrádám a vyhovuje mi to.  Sice jsem si 8 měsíců nepřečetla žádnou knihu, což mě mrzí, ale objevila jsem nového koníčka – sport a pohyb, který jsem dříve nesnášela, a který mi najednou přináší radost a relaxaci. A já se už moc těším, až s hubnutím opravdu úplně skončím. Budu trávit čas se svou rodinou, zvelebovat a pečovat o dům a zahradu, za čas se vrátím zpět do svého zaměstnání, ve chvilkách volna budu ležet u své oblíbené knihy a před spaním si půjdu zaběhat nebo zacvičit. A budu sobě i své rodině vařit samé zdravé dobroty, aby ani můj manžel a ani moje dvě princezny nikdy nemusely bojovat s nadváhou a nesly si do života ten správný vzor, jak bychom se měli stravovat. To by byla úplná idylka J. Nicméně jsem realista, takže si myslím, že to tak šťastné taky pořád nebude a já se budu muset učit dělat kompromisy a přehazovat priority ve svém životě pořád, tak jako dosud a tak jako každý člověk. Jen budu muset stále myslet na to, že udržení tělesné hmotnosti už napořád musí mezi tyto priority patřit.