Tato stránka je věnována speciálně vám - maminkám s maličkými nebo i většími dětmi. Je vás strašně moc, které mi píšete v podstatě stále ty samé dotazy, jak zhubnout s dětmi, takže jsem se rozhodla to trošku podrobněji sepsat :-)
Je to téma mně velmi blízké - jak asi víte mám 2 malé holčičky (starší bude 6 let a mladší byly 2 roky). Jsem tedy zatím ještě stále na mateřské dovolené. Hubnout jsem začala, když mladší slavila 1 rok. Všechny vaše problémy chápu a znám moc dobře, řešila jsem je nedávno také. Rozhodně nechci poučovat, moralizovat nebo něco podobného. Spíš nabídnout jinou cestu, jak by to mohlo jít.
Opět netvrdím, že znám ten zaručeně nejlepší recept a návod. Každá máme trošku jinou životní situaci, ze které vycházíme. Takže to bude víceméně z mého úhlu pohledu a třeba se v tom aspoň částečně najdete a pomůže vám to, najít si své řešení.
Rozdělím to na 2 části - 1. stravování, 2. cvičení, aktivita.
1. Stravování a dieta:
PROBLÉMY, KTERÉ JSEM ŘEŠILA, KDYŽ JSEM CHTĚLA ZHUBNOUT:
- vařím pro rodinu - manžel vyžaduje klasická jídla, má spoustu jídel oblíbených, které chce, abych mu vařila. Děti potřebují ke své životosprávě taky něco jiného, než nízkokalorickou dietu.
- bohužel, moje děti jsou snad nejhorší rejpači v jídle, které znám, takže po nich zůstává hodně zbytků, které je mi líto vyhodit.
- můj manžel i děti mají velmi rádi sladká jídla, deserty, pečení (buchty, koláčky, atd.) a já velmi ráda a často peču :-)
- bydlím v malé vesničce, větší obchody jsou až ve vzdálenějším městě, u nás je sortiment dietních a zdravých potravin významně omezen.
- snažíme se trávit s dětmi čas aktivně, často vyrážíme na celodenní výlety, kde bohužel ve většině případů nehrozí, že by bylo možno se najíst v souladu s dietou.
JAK JSEM TO ŘEŠILA:
Když jsem si tohle všechno uvědomila, kolik problémů mi s dietou přibude, málem mě kleplo :-D
Takže jsem si to takhle nějak sesumírovala a začala hledat řešení.
- Nelze jinak, vařím prostě obědy ve 2-3 variantách. Záměrně nepíšu 2-3 obědy. Jen 1 oběd ve 2-3 obměnách. Manželovi, dětem a sobě, nebo manželovi+dětem a sobě jinak.V praxi to znamená třeba takhle: manželovi: smažená treska v trojobalu+brambory+tatarka, dětem: dušená treska na másle+bramborová kaše, sobě: dušená treska se zeleninou na vodě+brambory. Prostě se snažím, co nejvíc suroviny sjednotit a jen jinak upravuji. Přílohu máme téměř vždy stejnou (pokud zrovna manžel nemá hranolky nebo knedlíky). Maso většinou také. Občas se stane, že vařím opravdu něco úplně jiného sobě a něco jiného rodině. Ve většině případů, když je na oběd sladké jídlo. Pokud má rodina žemlovku nebo sladké ovocné knedlíky, tak to opravdu nejím. S touto variantou počítám většinou dopředu, takže si nechám třeba oběd z předešlého dne, abych si ušetřila práci, nebo si udělám nějakou rychlovku (třeba salát). V záadě ale platí, že celkově jíme celá rodina spíš zdravější jídla (žádný pečený bůček, smažená jídla velmi zřídka, atd.), takže není tak složité se přizpůsobit.
- Zbytky po dětech - to je strašný problém. O tom bych mohla napsat knihu. Takže jen v rychlosti: V prvé řadě jsem se naučila dětem dávat menší porce, raději, ať si přidají, než aby nedojedly. Za druhé, pokud nedojedí, tak jim to nechám na později (v případě, že je toho větší množství). Pokud nechají maličko - dojí buď manžel, nebo naši kocouři (trošku jsem z nich začala dělat popelnice) nebo to bez milosti hodím do koše.
- Sladkosti: peču stále, začala jsem však více přemýšlet nad tím, co upeču, z jakých surovin a kolik toho upeču. Takže kalorické bomby (např. rolády, řezy, dorty, atd.) jsou u nás spíše ojedinělé, většinou jen pokud je nějaká oslava nebo očekáváme návštěvu. V této situaci u mě naplno pracuje silná vůle a já se snažím odolat, popřípadě sním opravdu jen trošku na ochutnání. Začala jsem péct spíše hodně ovocné, tvarohové moučníky, snažím se používat netradiční suroviny (celozrnné mouky, alternativní sladidla, atd.), v podstatě co nejvíce odlehčit ;-) Rodina žádný extra rozdíl nezaznamenala, takže v pořádku.
- Dostupnost dietních a kvalitních potravin. To řeším tak, že jednou týdně (nebo dle potřeby), si prostě zajedu nakoupit do města. Obejdu své oblíbené prodejny a nakoupím si pro sebe, to co potřebuji na celý týden. Má to i kladnou finanční stránku - ve velkých supermarketech je levněji, než v malém krámku u nás a výběr se nedá srovnat.
- Pokud vyrážíme s dětmi mimo domov třeba na celý den, počítám s tím a chystám si jídlo s sebou. Rozhodně nespoléhám, že si v ZOO něco koupím, protože vím, že i když tam je 90% lidí s dětmi, tamní občerstvení nabízí pouze jídlo typu FAST FOOD - párky v rohlíku, přesmažené langoše, atd. Vždyť to všichni známe. Abych pravdu řekla, neberu svačinu jen sobě, ale i dětem, protože nechci, aby taková jídla jedly nějak zbytečně často.
Takže, co se týká jídelníčku, tak jsem vám to asi objasnila. Víc mě momentálně nenapadá.
Snad jen to, že jak já jsem pomalu přecházela ke zdravější a lehčí stravě, tak samo se snažím přeorientovat i svoji rodinu. A jde to, pomalu ale jistě. Zatím mám ještě děti malé, které mají specifické potřeby. I když jedí podobně jako my s manželem, některé potraviny kupuji speciálně kvůli nim (máslo, smetanové jogurty, tučnější sýry, bílé pečivo, atd.). Ale už jsou zvyklé, že místo bonbonu dostanou sušené ovoce, místo oplatku mají čerstvé ovoce, místo vepřového řízku máme řízky kuřecí prsní, atd. Manžel taky není nijak zvlášť proti zdravé lehčí stravě, i když ze svého jídelníčku nevyřadil všechno kalorické a nezdravé. Prostě nemá problém sníst bulgur nebo cizrnu, ale rád si dá i rohlík s vysočinou. Takže je to všechno o kompromisech.
Tak snad jsem trošku pomohla. Každá si musíte najít tu svoji cestičku, ale věřím, že to půjde.
2. Aktivita a cvičení:
Podotýkám, že jsem nikdy nebyla sportovní typ, nikdy jsem doma necvičila, nikdy jsem neměla ráda, když jsem se potila a zadýchávala :-)
Během roku se to zcela otočilo, pohyb se stal mojí závislostí a zároveň i odpočinkem a relaxací.
Ale zpočátku to byl přetěžký boj a velké přemlouvání, někdy až se slzami zlosti a beznaděje.
Znám perfektně všechny výmluvy a argumenty maminek, sama jsem byla v jejich vymýšlení expert. Ty nejčastější jsou asi tyto (zároveň jsou to všechny moje překážky, se kterými jsem bojovala):
- Nedostatek času sama na sebe (péče o dítko a domácnost zabírá veškerý čas)
- Nemám hlídání pro děti, abych mohla jít cvičit mimo domov
- Jsem po celém dni tak unavená, že už nemám na nic sílu
- Nemám doma prostor na cvičení
- Cvičení mě nebaví
JAK JSEM TO ŘEŠILA:
Předně musím říct, že je zapotřebí silná vůle, velká motivace a obrovská snaha vymyslet jak by to šlo a ne proč to nejde.
- Já jsem byla neustále v jednom kole. Mladší dcerce byl rok, takže už chodila, zároveň ale byla sama sobě nebezpečná, takže známe to všechny, oči musíme mít i v zadku. Takto malé dítě potřebuje neustálou pozornost. Navíc starší dcerka sice chodí do školky, o to více pozornosti vyžaduje, když přijde. K tomu všemu jsme dostavěli dům, takže stěhování, zařizování, neustále úklid po dodělávkách a stavebních úpravách, no co vám budu povídat, opravdu jsem si nesedla ani na chvilku. Moje děti navíc chodí spát kolem 20:30 hodin, což je celkem pozdě. Než jsem konečně dokončila vše, co jsem měla, tak jsem se dohrabala ke cvičení až kolem 22.hodiny večerní. Ale prostě jsem to dala. Zakázala jsem si výmluvy a makala jsem. Jen ta vůle se přinutit. Zpočátku to bylo těžké, ale jak se dostavily výsledky, motivace byla větší, tělo si zvyklo, tak to přestalo být tak strašné. Pokud si malá ráno přispala, tak jsem toho využila a cvičila jsem brzy ráno.
- Bydlím od své rodiny hodně daleko, takže hlídací babičky nehrozí. Takže jsem prostě postavila manžela před hotovou věc, že 2x týdně budu chodit na spinning a on bude hlídat. Domluvili jsme si termín a najednou to šlo. I když občas nadával, že má práci, tak jsem se nedala. Je to jen hodina a půl 2x týdně a to se svět nezboří. Moc jsem se na tyto chvilky začala těšit. Byla to doba, kdy jsem měla myšlenky jen pro sebe. Nemusela jsem koukat, kde mi lezou holky, neviděla jsem žádné povinnosti v domácnosti. Prostě čas jen pro mě!!!!
- Cvičení bylo pro mě zpočátku náročné a po celém dni se mi šíleně nechtělo. Takže jsem začala kratším cvičením, tak abych to zvládla, abych byla druhý den použitelná. Udělala jsem 10 dřepů, 10 sklapovaček, 3 pokusy o kliky, 10 mostů na zadek a byla jsem vyřízená. No ale časem to šlo lépe a lépe, takže jsem pomaličku přidávala. Hlavně si to neznechutit hned na začátku!!! Poslouchat své tělo!!! I odpočinek je důležitý.
- Na cvičení není potřeba žádné velké místo. Je důležité si vybrat cvičení, které nás baví a na které máme možnosti.
- Jak jsem psala, cvičení mě nikdy nebavilo, nechtělo se mi do něj ani trošku. Pak jsem zašla na spinning a hrozně se mi to líbilo. I posilovna mě mile překvapila. Zjistila jsem, že ve fitku nejsou žádní namakaní namyšlení protivové, ale naopak pozitivní milí lidi, kteří mi velmi ochotně a slušně poradili, kdykoliv jsem potřebovala. Našla jsem nové kamarády, nebo jen známé, se kterými prohodím pár slov. A to je pro mě velmi příjemné, když jsem celý den doma s dětmi. Takže v začátku bych řekla, že jsem spíše chodila do fitka, abych na chvilku odešla z domu, vyvětrala si hlavu a pokecala s lidmi ;-) A tak nějak postupně jsem zjistila, že ten pohyb je vlastně moc fajn :-)
Takže závěrem mého povídání chci vyzdvihnout pár věcí:
- Nebojte se pohybu, ale je potřeba, aby jste si vybraly ten správný sport. Aby jste ho zvládly, aby vás bavil aspoň trochu.
- Hledejte možnosti pohybu všude kolem sebe - choďte pěšky, jak je to jen možné (na nákupy, s dětmi do školky, atd.)
- Pokud dítko spinká, využijte tu chvilku pro sebe ke cvičení, než aby jste třeba seděly u počítače nebo televize (i když takový relax s kafíčkem je hrozně lákavý)
- Nebojte se zaúkolovat ostatní členy domácnosti, ať už s hlídáním nebo s prací v domácnosti. Taky občas musím mému muži připomenout, že se mu žíly nezkrátí, když vytáhne nádobí z myčky ;-)
- Pohybujte se i s dětmi - rychlá chůze s kočárkem, jízda na kole s dítkem v sedačce, tahání sáněk v zimě, nebo přímo cvičení s dětmi (moje děti to milují).
- Hlavně neustále mějte před sebou vytyčený svůj cíl a jděte za ním!!!!
- Za každou výmluvu si dejte 10 dřepů, za měsíc budete mít hezčí zadek :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat